Podle kalendáře máme už po „zmrzlých mužích“. Když se ale podívám na předpověď počasí v nejbližších dnech, vypadá to, že Pankrác, Servác a Bonifác ještě s návštěvou úplně neskončili. Rajčata i papriky už jsou nedočkavé…
Letos půjdou do země spolu s dávkou vermikompostu a ovčích peletek. Pár let zpátky jsem měla touhu i ambici založit si žížaliště doma na zahradě a produkovat vlastní vermikompost. Díky osobní návštěvě u pana Diváckého, který se výrobě vermikompostu věnuje řadu let, jsem ale od svého nápadu rychle upustila. Žížaly jsou mršky vybíravé a ledacos jim nejede pod nos. Takže bylo rozhodnuto, že zůstaneme u klasického kompostování.
Vermikompost jsem letos použila při výsadbě salátů a kedluben, přidala jsme ho na záhon i při výsevech mrkve a pastináku…a poprvé jsme s ním přihnojili i růže. Z výsledku jsem nadšená, Všechny rosliny jsou zdravé, silné a velmi dobře prospívají. V průběhu vegetace jim dopřeji ještě jedno přihnojení, aby bylo více plodů.
Ovčí peletky jsou pro naši lehkou, písčitohlinitou půdu také skvělé. Zadržují vodu a umožní tak rostlině lépe s ní hospodařit. Současně také při jejich rozkladu jsou postupně uvolňovány živiny, které rostlina spolu s vermikompostem využije při svém růstu. Rajčata půjdou letos do země dlouhé, jak žirafí krky, takže je zas budu sázet naležato. Ze stonku pustí kořeny a rostlina je pak mnohem vitálnější. Při výsadbě rajčat ráda využívám nerezový úzký rýč KEW GARDEN. Má menší hlavu, je lehčí a snadno se s ním pracuje. U paprik si vystačím se sázecí lopatkou. Spolu s rajčaty a paprikami půjdou ještě z přímého výsevu ven dýně, cukety, fazole a taky slunečnice. Na ty nesmím zapomenout, aby bylo na zimu krmení pro ptáčky.
Koncem týdne by měl podle předpovědi počasí dojít déšť. Bylo by dobře, kdyby se meteorologové nemýlili. Všeobecně je teď hodně sucho a vláhy je potřeba. Zálivka ze studny je sice fajn, ale takový krásný zahradnický deštík nic nenahradí. U nás na jihu sice slimáky nemáme (světe div se!), ale po deštích jich asi bude všude hojně. Zkuste letos na slimáky použít vlnu. V Anglii ji běžně nastýlají do květináčů okolo bohyšek a funguje to. Proto doporučuji vyzkoušet šnečí brzdu. Je to pás široký 10 cm a dlouhý 5 metrů, který můžete umístit po obvodu zvýšených záhonů, nebo přímo kolem jednotlivých rostlin. Vlnu na konci vegetace nemusíte odstraňovat, sama se postupně rozloží.
A moje poslední májová rada – vlítněte po dešti do záhonků a rozrušte svrchní ubitou vrstvu půdy kypřičem. Zamezíte tím odpařování vody z půdy a vaše rostliny vám za to poděkují!! Já samozřejmě místo kultivátoru použiji svou oblíbenou holandskou plečku od firmy SNEEBOER. Práce s ní je jednoduchá, rychlá a bez námahy a já ji prostě miluji. Dobře vám poslouží i tříhroté kypřiče.
Pokud vám ještě zbývá v záhonech místo, mrkněte, co můžeté vysít v květnu.
